Plísně jsou mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde je dostatek vlhkosti. Ve venkovním prostředí rostou nejčastěji na rostlinném opadu a v půdě. Mohou růst v širokém rozmezí teplot, většinou rostou dobře při teplotě kolem 25 ^°C. Proto se plísním nejvíce daří v přírodě od jara do podzimu a po celý rok v domech s vlhkými zdmi. Na zdech jsou živinami pro plísně mikročástečky organické hmoty z ovzduší.

Plísně však dokáží růst a rozmnožovat se i při teplotách pod 10 ^°C, známe je rostoucí např. i na potravinách v lednici. Takže mohou růst i na zdech bytů. ve kterých se příliš netopí.

Plísně se rozmnožují rozrůstáním mycelia a sporami. Spory jsou rozmnožovací útvary plísní. Po dopadu spory na vlhké místo s živinami začne spora plísně klíčit, poté roste a vytváří reprodukční orgány. Z nich jsou do okolního prostředí uvolňovány zralé spory. Ty jsou velmi malé a lehké a tak jsou unášeny vzduchem na velké vzdálenosti. Vysoké koncentrace spor plísní v ovzduší jsou pro zdraví člověka nebezpečné, protože může dojít ke vzniku alergického onemocnění včetně astma bronchiale. Alergie ovlivňuje průběh řady infekčních onemocnění. Obecně lze říci, že alergici jsou k infekcím vnímavější a infekce u nich mohou mít těžší průběh. Plísně mohou poškozovat zdraví člověka i jinými způsoby. Při růstu produkují těkavé organické látky, některé z nich člověk vnímá jako plísňový zápach. Tyto látky mohou poškozovat sliznice dýchacích cest, dráždí oči, v nose a krku, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky. Některé druhy plísní mohou způsobit i velmi závažná onemocnění, např. po vdechnutí spor patogenních druhů plísní mohou v tělních orgánech spory vyklíčit a růst, což se projeví orgánovými mykózami. Rozvoj těchto patogenních druhů  může vyvolávat i na povrchu těla různá kožní onemocnění, záněty oční rohovky a další.

klíčící spory plísní, pozorování mikroskopem

 plísně rodu Penicillium rostoucí na zdi, pozorování mikroskopem

plíseň Aspergillus versicolor →  reprodukční orgány a spory, pozorování mikroskopem

Viditelné nárůsty plísní různého zbarvení na zdech nebo i předmětech jsou husté porosty těchto mikroskopických hub a jsou vždy doprovázeny vysokou koncentrací spor plísní v ovzduší, která i mnohonásobně převyšuje jejich koncentrace ve venkovním prostředí.

Vlhkost na površích je základní podmínkou pro růst plísní v interiéru. Zdrojem vlhkosti (obsahu vody) ve stavebních materiálech je voda vniklá do objektů v důsledku stavební závady (zatékání, vzlínáním půdní vlhkosti) nebo havárie (prasklé vodovodní potrubí, vyplavení sousedy).  

V současné době se plísně v bytech vyskytují nejčastěji v důsledku nevhodného užívání bytu (nedostatečné větrání a nedostatečné vytápění) po instalaci nových těsných oken. Nová těsná okna neumožňují výměnu vlhkého vzduchu z místnosti za méně vlhký venkovní vzduch škvírami a netěsnostmi kolem okenních rámů. Neodvětraná vodní pára z ovzduší kondenzuje a vsakuje se do zdí bytů.

Riziko výskytu plísní v bytech se zvyšuje:

1. v místech, kde je snížená tepelněizolační schopnost části obvodové konstrukce (tepelný most). K tomu dochází v nezateplených nebo nevhodně zateplených objektech.
2. v bytech, ve kterých se suší prádlo či provádějí jiné činnosti spojené s odpařováním vody (pěstování květin, chování rybiček v akváriích atd.).
3. v malých bytech, které užívá více osob.

Voda se může vsakovat do porézních materiálů. Tak může dojít i k plesnivění textílií nebo dřevovláknitých desek. Na neporézních nebo málo porézních materiálech zabezpečují  kondenzované mikrokapičky vody spolu s drobnými organickými nečistotami z ovzduší také vhodné podmínky pro růst plísní.

plísně rostoucí na zdech v bytě

plísně rostoucí na dřevovláknité desce

plísně rostoucí na kožené bundě

plísně na povrchu kuchyňského nádobí

Při hodnocení výskytu plísní ve vnitřním prostředí se vychází ze stanovení koncentrací plísní v ovzduší, protože pouze mikroorganismy z ovzduší je možné inhalovat. Kromě koncentrace plísní v ovzduší je důležité určit jednotlivé druhy plísní, které se v prostředí vyskytují. Hygienické hledisko vychází z doporučení Evropské unie a Vyhlášky č.6/2003. Hodnoty uvedené ve vyhlášce se týkají pobytových místností vybraných staveb, přesto je lze považovat za hodnoty doporučené a použitelné i pro objekty bytů v bytových domech.

Stanovením koncentrací plísní a jejich determinací je možné najít zdroj výskytu plísní         v ovzduší i v případech, že nejsou v interiéru jejich nárůsty viditelné. Při měření jsou spory plísní z ovzduší zachyceny aeroskopem na Petriho misky se živnou půdou. Z každé spory vyroste jedna kolonie plísní.                                                                                              

Měření plísní v ovzduší

BIO-AIROSKOP HM (více informací na www.hvp-modell.cz) je přístroj pro odběr vzorků ovzduší pro stanovení kvantitativního i kvalitativního výskytu bakterií a plísní v ovzduší bytů, zdravotnických zařízení, pobytových místností, pracovního prostředí, ve výrobnách potravin i kosmetických přípravků, ve farmaceutickém průmyslu, zemědělských provozech i venkovním prostředí.

 plísně zachycené z ovzduší bytu s plísněmi na zdi (vlevo) a venkovního prostředí (vpravo)

Základním hygienickým doporučením je, aby se ve vnitřním prostředí člověka nevyskytovaly nárůsty plísní na površích. To znamená odstranění stavební závady nebo změna užívání bytu (nejčastěji více větrat).

Nárůsty stávajících plísní je nutné odstranit. K tomu se používají dezinfekční přípravky. U poškození většího rozsahu je vhodné svěřit práci odborným firmám.

Dezinfekce míst napadených plísněmi se vždy provádí mokrou cestou tak, aby se spory plísní nemohly uvolňovat do ovzduší. Menší plochy (skvrny) je možné stírat tkaninou namočenou do dezinfekčního přípravku až do vyčištění.

Dezinfekci je vhodné provádět při otevřeném okně, není-li to možné, tak ihned po ní je nutné místnost vyvětrat.

Velmi důležitý je výběr přípravku proti plísním. Některé z přípravků mají pouze dezinfekční účinek – zabijí stávající plísně. Některé přípravky mají dezinfekční i preventivní účinek, to znamená, že po jejich užití plísně na dosud zcela nevysušených zdech po nějakou dobu neporostou.

Přípravky s účinkem proti plísním lze v zásadě rozdělit do tří skupin:

1. přípravky s obsahem chlóru
2. přípravky s obsahem jiných chemických látek
3. biologické přípravky.
4. nová generace nátěrových hmot.

Přípravky s obsahem chlóru mají jen dezinfekční účinek. Zahubí plísně rychle, ale velmi brzy porostou na ošetřených místech plísně znovu. Tyto přípravky nemají žádné preventivní působení. Při jejich užívání je nutné mít na paměti, že chlór se používal za 1. světové války jako účinný smrtelný jed. I když si v domácnosti užíváním těchto přípravků připravíme „plynovou komoru“ s nižší koncentrací chlóru než byla užívána ve válce, tak větrání je více než nutné. Používání těchto přípravků také poškozuje zdi – ve zdech se vytvářejí chloridy, které váží vodu a tak zabraňují odvětrání vlhkosti v teplém období letních měsíců.

na zdi opakovaně ošetřovaná přípravkem s obsahem chlóru jsou vidět krystaly chloridů

Přípravků s obsahem jiných chemických látek je na trhu celá řada, některé z nich mají dezinfekční i preventivní účinek nebo jsou různě kombinovatelné. Rozhodně je nejvhodnější použít přípravek s dezinfekčním a následně i preventivním účinkem. I když odstraníme závadu, tak zdi jsou ještě po nějakou dobu vlhké. Ve většině případů je tedy prevence nutností. Účinné látky většiny přípravků nejsou těkavé látky a tak se zdravotních důsledků nemusíme obávat.

Biologické přípravky proti plísním využívající mezidruhový parazitizmus mají jednu velkou nevýhodu. Nejsou to přípravky dezinfekční, ale preventivní a bohužel, s chemickými dezinfekčními přípravky nejdou kombinovat. Plísně s nimi nezahubíte. To je důvod proč plísně na zdech rostou brzy znovu i po jejich použití.

plísně rostoucí na zdi po ošetření biologickým přípravkem

 Na trhu je nová generace nátěrových hmot, které fungují na základě modifikace koncových skupin polymerního řetězce. Tyto funkční skupiny mají schopnost aktivně bránit přežívání a rozmnožování bakterií a plísní. Výhodou těchto nátěrových hmot je jejich dlouhodobá funkčnost a schopnost odolávat rozkladu vlivem podmínek prostředí (vlhkost, teplota). Funkční skupiny na makromolekulárním řetězci jsou vázány kovalentními vazbami, a proto nedochází k poklesu antimikrobiální aktivity v čase. Tyto nové nátěrové hmoty neobsahují žádné chemické biocidy. Jsou tedy vysoce ekologické, šetrné k životnímu prostředí a nepředstavují žádné riziko ohrožení zdraví lidí

Při výběru vhodného přípravku proti plísním vždy čtěte pozorně složení výrobku na příbalovém letáku a řiďte se pokyny pro jeho použití!

Odborný poradce
RNDr. Kateřina Klánová, CSc.
Zdravotnictví, hygiena.
Měření a hodnocení bakterií a plísní v budovách dle vyhlášky 6/2003.
Znalecké posudky plísně a bakterie v prostředí, stanovení příčin a návrhy sanace.
katerina.klanova@seznam.cz